Válka, do které byl postupně zatažen celý svět, konečně skončila. Osvobozená území si vítězné velmoci z hlediska budoucího ovlivňování rozdělily a připravily tak půdu pro další mocenská přetahování. Jako vždy v historii, mír byl brzy narušen lokálními konflikty.
Text: Po skončení druhé světové války došlo k rozdělení sfér vlivu vítězných států a také k soudním procesům se zajatými válečnými zločinci. Nejznámějším byl bezpochyby Norimberský proces, který vedly USA, SSSR, Francie a Velká Británie s přeživšími představiteli nacistického Německa před Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku (od 20. listopadu 1945 do 1. října 1946). Zabývá se jím kanadsko-americký snímek Norimberk (2000) v hlavní roli s Alecem Baldwinem. V procesu padlo několik rozsudků smrti, doživotních trestů a jen tři lidé byli osvobozeni. Proces mimo jiné přispěl k ochotě domluvit se na jednotném mezinárodním právu.
První soud následovalo dalších 12 norimberských procesů s méně významnými válečnými zločinci. O jednom z nich vypráví dnes již klasický americký snímek Norimberský proces (Judgment at Nuremberg, 1961, r. Stanley Kramer) se Spencerem Tracym, Burtem Lancasterem nebo Marlene Dietrichovou.
Po válce, konkrétně 14. května 1948, byla vyhlášena nezávislost státu Izrael. Židé tak po dlouhém usilování konečně měli svůj vlastní stát; první od existence Izraelského království (cca 931 – 722 př. n. l.). Vznikl na území, které ve větším počtu obývali Arabové, což vedlo k válkám a konfliktům, které přetrvávají až do současnosti.
Symbolem úsilí o vznik vlastního židovského státu se stala loď Exodus, která vezla ještě před vznikem Izraele uprchlíky (povětšinou přeživší holokaustu) z Evropy do Palestiny, jež tou dobou spravovali Britové. Ti odmítli uprchlíky přijmout, což vedlo k eskalaci už tak napjaté situace. Celý příběh zpracoval Leon Marcus Uris v knize, která posloužila jako předloha amerického snímku Exodus (1960), kde hlavní roli vytvořil Paul Newman. Film byl nominován na Oscara ve třech kategoriích. Uspěl jen Ernest Gold, jenž získal sošku za hudbu.
Americký plukovník Mickey Marcus pomáhal vytvořit izraelskou armádu a přispěl tak ke vzniku židovského státu. Film o něm, natočený v USA podle knihy Teda Berkmana, nese jméno Velký žal (Cast a Giant Shadow,1966) a hlavní roli si střihl Kirk Douglas.
Vesmírný závod
Evropa se v následujících letech stávala stále více a více rozpolcenou. Poválečné dělení znamenalo vznik dvou proti sobě ideologicky stojících bloků – západního kapitalistického a východního socialistického. Soupeření těchto dvou stran mělo minimálně jednu pozitivní stránku. Šlo o závod v dobývání vesmíru mezi USA a SSSR, jež vedl k letu prvního člověka do vesmíru, a i k jeho přistání na Měsíci. O americkém vesmírném programu pojednává film Správná posádka (The Right Stuff, 1983), zatímco ruský Gagarin: První ve vesmíru (Гагарин. Первый в космосе, 2013) vypráví příběh prvního člověka, který opustil naši planetu a zase se na ní ve zdraví vrátil. Ruský úspěch bylo nutné trumfnout, což pro Američany znamenalo jediné: dostat člověka na Měsíc. To se podařilo 20. července 1969 posádce Apolla 11. Tím, kdo jako první otiskl podrážku své boty do měsíčního prachu byl Neil Armstrong, který je v centru dění americko-japonského snímku První člověk (First Man, 2018), kde si ho zahrál Ryan Gosling.
V roce 1995 natočil Ron Howard snímek Apollo 13 (USA) se skvělými herci jako jsou Tom Hanks, Bill Paxton, Kevin Bacon, Gary Sinise nebo Ed Harris. Film vypráví příběh letu další posádky, která měla stanout na měsíci, ale která kvůli poškození lodi nakonec musela bojovat o přežití. Výborný film proměnil dvě z devíti Oscarových nominací.
Korea a Vietnam
Železná opona nebo studená válka – to jsou pojmy, které budou skloňované ve všech pádech v následujících desetiletích. Oba výše zmíněné bloky poměřují své síly, sledují kroky toho druhého. Hotový ráj pro špiony, jak ukazuje třeba americko-německo-indický snímek Most špionů (Bridge of Spies, 2015) režiséra Stevena Spielberga s Tomem Hanksem v hlavní roli. Když už došlo k otevřenému střetu, odehrával se vždy na neutrálním území, kde každý z bloků podporoval opačnou stranu. Jako tomu bylo třeba v Koreji nebo ve Vietnamu.
Korejská válka trvala od 25. června 1950 do 27. července 1953. Šlo o konflikt mezi dvěma částmi po válce rozdělené Koreje – Jižní Koreou, kterou podporovala OSN a Korejskou lidově demokratickou republikou, za níž neoficiálně stál SSSR a Čínská lidová republika. Se souhlasem OSN poslaly USA do Jižní Koreje své vojáky. Vyrovnané boje skončily podepsáním příměří a vytvořením demilitarizovaného pásma.
Válka v Koreji je námětem jihokorejských snímků Pohwa sogeuro (2010), Pouta války (Taegeugki hwinalrimyeo, 2004) a Přední linie (Gojijeon, 2011). Nejznámějším americkým příspěvkem je pak film a posléze seriál M.A.S.H. (film: 1970, r. Robert Altman; seriál: 1972 – 1983, hlavní role: Alan Alda).
Válka ve Vietnamu probíhala mezi lety 1955 a 1975. Předcházelo jí rozdělení země na Jižní Vietnam (pro-americký) a severní Vietnamskou demokratickou republiku (socialistickou) v roce 1954 na základě výnosu z Ženevské konference. Další plány selhaly a brzy vypukla první ozbrojená střetnutí. USA pod heslem boje proti socialismu podporovaly bezhlavě jižní část, zatímco socialistický blok stál na straně severu. Šlo o brutální konflikt, ve kterém se USA politicky i strategicky příliš nepředvedly. Nakonec své vojáky stáhly a nechaly slabší Jižní Vietnam podlehnout přesile.
O válce ve Vietnamu bylo natočeno opravdu hodně filmů, z nichž se hodně řadí mezi akční (třeba Rambo II se Stallonem nebo trilogie Nezvěstní v boji s Chuckem Norrisem), ale existují časem prověřená a opěvovaná americká dramata, z nichž zmiňme alespoň tyto: Narozen 4. července (Born on the Fourth of July, 1989, r. Oliver Stone), Četa (Platoon, 1986, r. Oliver Stone), Olověná vesta (Full Metal Jacket, 1987, r. Stanley Kubrick), Apokalypsa (Apocalypse Now, 1979, r. Francis Ford Coppola) nebo Lovec jelenů (The Deer Hunter, 1978, r. Michael Cimino).
Prezident, královna a revolucionář
Jelikož se již nacházíme v období, které je relativně dobře zmapované a zdokumentované, filmoví tvůrci se mohou snadněji pouštět do vyprávění životních příběhů zajímavých osobností z této éry, které se zapsaly do historie. Třeba jako držitel Nobelovy ceny za mír Nelson Mandela, jinak jihoafrický bojovník proti apartheidu a první černošský prezident Jihoafrické republiky v letech 1994 až 1999. S jeho osudy nás seznamuje britsko-jihoafrický snímek Mandela: Dlouhá cesta ke svobodě (Mandela: Long Walk to Freedom, 1993) s Idrisem Elbou nebo britský televizní film Mandela (1987) s Dannym Gloverem.
Život britské královny Alžběty II. byl tak dlouhý, že na jeho zmapování je nutný seriál. Ten se jmenuje Koruna (The Crown, 2016 – 2022), točí ho Britové a ještě nedosáhl svého konce. Kromě politických záležitostí řeší i problémy uvnitř královské rodiny.
Významnou osobou úspěšné kubánské revoluce, která probíhala v 50. letech 20. století, je kromě Fidela Castra marxistický revolucionář, lékař, spisovatel a diplomat Ernesto Guevara, známý také jako Che Guevara nebo el Che. V současné době je jeho stylizovaný portrét jakýmsi obecným symbolem vzdoru a revoluce, takže není divu, že o něm bylo natočeno hned několik filmů. Z nich vybíráme: španělsko-francouzsko-americký dvojfilm Che Guevara (Che: Part One, 2008, r. Steven Soderbergh) a Che Guevara: Partyzánská válka (Che: Part Two, 2008, r. Steven Soderbergh) s Benicio del Torem v hlavní roli, a koprodukční kritikou oceňované Motocyklové deníky (Diarios de motocicleta, 2004, r. Walter Salles) o Guevarově mládí s Gaelem Garcíou Bernalem v hlavní roli.
Pavel Žďárek
Přidejte odpověď