S nasazením jaderných zbraní do výzbroje velmocí se rozehrává nová partie hry o moc. Studená válka je v plném proudu. V USA je zastřelen prezident Kennedy, zatímco u Itálie vzniká na námořní plošině nový stát. A v srpnu 1968 příjezd ruských tanků ukončuje Pražské jaro.
Text: V 50. letech 20. století upevňoval Sovětský svaz svou moc v zemích tzv. Východního bloku. Jejich obyvatelům se to povětšinou moc nelíbilo. V roce 1953 proběhlo povstání v NDR (Východní Německo), roku 1956 povstali dělníci v polské Poznani a ve stejný rok (od 23. října do 10. listopadu) došlo k maďarské revoluci. Všechny akce byly násilně potlačeny.
Příběh maďarských hráčů póla na pozadí probíhající revoluce sledujeme ve filmu Szabadság, szerelem (2006). To egyptský snímek Nasser 56 (1996) sleduje krizi kolem Suezského průplavu z egyptského úhlu pohledu. Ta trvala pět měsíců a stal se z ní ozbrojený konflikt, kdy proti sobě stál Egypt (podporovaný SSSR) a pakt tří zemí – Velké Británie, Francie a Izraele. Předmětem sporu byla samozřejmě kontrola strategicky důležitého průplavu. Jednotky spojenců, které zaútočily na Egypt, musely být rychle staženy kvůli nevoli SSSR i USA. Výsledkem bylo posílení vlivu Sovětského svazu skrze Egypt v dané oblasti.
Mengele a ponorka
Josef Mengele (1911– 1979), známý jako Anděl smrti, byl jedním z nacistů, kterým se podařilo uprchnout do Jižní Ameriky a úspěšně se skrývat až do své smrti. Mengele pracoval jako doktor v koncentračních táborech a měl prakticky neomezenou moc, díky které mohl provádět na vězních hrůzné experimenty. Byl jedním z nejvíce hledaných nacistů, ale nikdy se ho nepodařilo postavit před soud. Nakonec se utopil. Jeho ostatky byly vyjmuty z hrobu a pozitivně identifikovány prostřednictvím testu DNA. V Jižní Americe žil pod falešným jménem, o čemž vypráví koprodukční snímek Německý lékař Wakolda (Wakolda, 2013).
K-19 byla první sovětskou jadernou ponorkou s možností odpalování balistických jaderných střel (tzv. SLBM). Vyrobena byla v listopadu 1960. Již 4. července 1961 došlo na ponorce k poruše jaderného reaktoru, což vedlo ke smrti 7 námořníků, jenž se pokoušeli o opravu ještě na moři. Během dalších dvou let následkem ozáření zemřelo dalších 14 lidí. Ponorka získala přezdívku Hirošima, ale ani po výměně reaktoru se jí nehody nevyhýbaly. V roce 1969 se během cvičení srazila s americkou ponorkou a roku 1972 na její palubě vypukl požár, který stál život 28 lidí. Roku 1990 byla konečně vyřazena ze služby. Americko-britsko-německo-kanadské drama z roku 2002 vypráví její příběh. K-19: Stroj na smrt (K-19: The Widowmaker) byl natočen roku 2002 a hlavní role vytvořili Harrison Ford a Liam Neeson.
Atentát na Kennedyho
35. prezident USA John F. Kennedy byl zastřelen 22. listopadu 1963 v texaském Dallasu. Údajný atentátník Lee Harvey Oswald se k činu nepřiznal a byl zavražděn dva dny po zatčení. Událost zaujala nejen tvůrce konspiračních teorií, jelikož pozadí událostí nebylo nikdy zcela objasněno. I proto se atentátem zabývá řada snímků, jako třeba americko-francouzský JFK z roku 1991 režiséra Olivera Stonea (v hlavních rolích Kevin Costner a Kevin Bacon) nebo koprodukční drama Jackie (2016) s Natalií Portmanovou v hlavní roli. Na stejnou osobu se zaměřuje i americký seriál Kennedyové po Camelotu (The Kennedys After Camelot) z roku 2017.
Po smrti Kennedyho se ujal prezidentského úřadu Lyndon B. Johnson. Jeho první rok v úřadu sleduje snímek Nástupce (All The Way, 2016) natočený podle divadelní hry. Více o samotné osobě Johnsona se můžeme dozvědět v americkém filmu LBJ z roku 2016, kde si úlohu prezidenta střihl Woody Harrelson.
Kubánská krize a mírové pochody
Kubánská krize (nebo též Karibská krize) vypukla roku 1962 jako důsledek rozmístění amerických raket v Turecku a sovětských na Kubě. USA následně zahájila blokádu Kuby. Vyostřující se situace, u které hrozilo, že přeroste v jaderný konflikt, naštěstí přivedla obě strany k jednacímu stolu. Výsledkem bylo stažení raket jak z Kuby, tak z Turecka. I v důsledku této události byla roku 1963 zavedená „horká linka“ mezi Bílým domem a Kremlem.
O krizi vypráví americký politický thriller Třináct dní (Thirteen Days, 2000) s Kevinem Costnerem v hlavní roli.
Na jihu USA v šedesátých letech min. stol. černí obyvatelé marně usilují o svá občanská práva. Kromě dalších aktivit byly roku 1965 zorganizovány tři mírové pochody mezi 87 kilometrů vzdálenými městy Selma a Montgomery ve státě Alabama. Nejen o nich vypráví britsko-americký snímek Selma z roku 2014 nebo televizní snímek Selma, Lord, Selma z roku 1999. Další filmy na toto téma a z tohoto období jsou např. Černobílý svět (The Help, 2011) nebo Duch minulosti (Ghosts of Mississippi, 1996).
Singapur
Moderní dějiny Singapuru jsou zajímavým čtením a vyčnívá z nich neobvykle kreativní postava premiéra Lee Kuan Yewa (1923 – 2015). Ten dokázal díky kombinaci demokracie s autoritářstvím svou zemi nejen ekonomicky povznést, ale udržel jí mimo sféry zahraničních vlivů díky moudrému kormidlování mezi hrozbami. Nejprve prosadil, aby se roku 1963 stal Singapur částí Malajsijské federace. Roku 1965 ale malajsijský parlament odhlasoval vypovězení Singapuru (kvůli etnickým problémům ve federaci), a ten musel vyhlásit nezávislost. Nicméně ta byla nebezpečná kvůli indonéské hrozbě. Proto se Yew domluvil s Británií a Singapur se stal členem Commonwealthu. Vojenskou ochranu ale Británie ukončila roku 1971, když se Singapur rok předtím přidal k hnutí nezúčastněných zemí, což znamená, že se nepřidal k západnímu bloku v rámci studené války. Yew proto učinil tajnou dohodu s Izraelem, který mu pomohl vytvořit vlastní soběstačnou a moderní armádu. Yew vydržel ve své funkci až do roku 1990.
Film, který se zabývá děním v 60. letech min. stol. nese název 1965. Natočili ho v Singapuru v roce 2015.
Australský snímek Rok nebezpečného života (The Year of Living Dangerously, 1982) nás pro změnu vezme do Indonésie roku 1965, kde se australský novinář s tváří Mela Gibsona snaží objevit materiál pro dobrý článek. Blíží se revoluční období, kdy během jednoho roku v Indonésii zemře něco mezi půl milonem a milionem lidí v rámci tzv. indonéského masakru.
Nigérijská válka a Ostrov růže
Nigérie mezi lety 1967 a 1970 čelila občanské válce. K té došlo poté, co plukovník Chukwuemeka Odumegwu Ojukwu spravující východní část země vyhlásil republiku jménem Biafra. Generál Yakubu Gowon, který byl tou dobou v čele Nigérie, neměl šanci na úspěch s mírovým řešením. Jeho protivník věřil, že Biafra s většinou nigérijských ropných nalezišť na svém území a sázkou na křesťanskou víru získá podporu západního světa. K tomu ale došlo v mnohem menší míře, než čekal. Nakonec se musel Ojukwu vzdát.
V daném období se odehrává nigerijsko-britské drama Half of a Yellow Sun z roku 2013.
Proč si nezaložit vlastní stát? Italský inženýr Giorgio Rosa to roku 1968 zkusil. Insulo de la Rozoj nebo-li Ostrov růže byl založen na námořní plošině nedaleko města Rimini. Brzy byl ale obsazen policejními jednotkami a v únoru 1969 vyhozen do povětří za pomoci dynamitu. O jeho osudu vypráví italský snímek Rose Island z roku 2020.
Srpen 1968
Reformní vnitropolitické změny v ČSSR, známé pod názvem Pražské jaro, vyústili 21. srpna 1968 k neslavné Operaci Dunaj, kdy na naše území vstoupila vojska pěti zemí Varšavské smlouvy pod vedením Sovětů. Okupace měla za následek rušení liberálních změn, nástup období normalizace a potlačování všech protestů proti invazi. Z mnoha filmů, ve kterých se daná událost objevuje, vybírám epizodu Musíme se dohodnout ze seriálu České století (2014), dále české filmy Anglické jahody (2008) a Pelíšky (1999), francouzsko-italské Doznání (L’Aveu, 1970), americkou adaptaci románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí (The Unbearable Lightness of Being, 1988) a slovensko-český portrét význačného politika oné doby Alexandra Dubčeka ve filmu Dubček (2018). O mladém muži, který se na protest proti okupaci upálil, pak vypráví česko-slovenský film Jan Palach (2018), stejně jako česko-polský Hořící keř (2013).
Pavel Žďárek
Přidejte odpověď